Skupina
CS | EN | SR

Rezidua pesticidů ve vodách a zeminách

Rezidua pesticidů ve vodách a zeminách

18. 6. 2020

Přední česká laboratoř odhaluje rezidua pesticidů a lékových přípravků ve vodách a zeminách 

Specialisté environmentální laboratoře provádí dlouhodobý monitoring podzemních vod pro Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Kromě stanovení téměř 300 ukazatelů se zaměřují právě na rezidua pesticidů a lékových přípravků, čímž je tento projekt naprosto jedinečný. Současná legislativa stanovuje parametry pro výskyt pesticidů v potravinách, ale doposud nejsou stanoveny limity pro jejich výskyt v podzemních vodách, ačkoli výsledky monitoringu prokazují zasažení podzemích vod pesticidními látkami.

Renomovaná laboratoř společnosti AQUATEST se nezaměřuje pouze na cílený monitoring vod a zemin, ale také vyvíjí a optimalizuje analytické metody pro analýzu reziduí pesticidů a dalších účinných látek ve složkách životního prostředí. V současnosti existuje více než 1200 registrovaných aktivních látek s pesticidním účinkem, hojně využívaných v zemědělství, lesním i vodním hospodářství a v neposlední řadě také v komunální hygieně. Kromě nesporných pozitivních aspektů se ale v důsledku chemizace dostávají tisíce tun reziduí chemických sloučenin do povrchových, podzemních vod a zemin, které mohou být toxické nebo jinak nežádoucí. Žádný z dnes používaných pesticidů nebyl Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikován jako prokázaný lidský karcinogen, přesto jsou některé z nich klasifikovány jako potenciální lidské karcinogeny.

Cesta od arsenu po dnešních 1200 registrovaných látek s pesticidním účinkem

Snaha ochránit zemědělské produkty před napadením škůdci byla doložena již ve starověku, kdy se během vegetace používal preparát obsahující arsen. V polovině 19. století začala být využívána pařížská zeleň, tedy technický arsenitan měďnatý, jako insekticid. Ve století 20. následovaly organické sloučeniny rtuti pro ochranu osiva. K zásadnímu rozmachu používání pesticidů došlo ve 30. letech minulého století a nesmíme opomenout rok 1939, kdy byl uveden na trh vysoce účinný insekticid DDT. Alarmující signály o výskytu reziduí DDT prakticky ve všech složkách ekosystému a jejich negativních ekotoxikologických účincích, se objevily v 60. letech minulého století. DDT a příbuzné látky pak byly postupně téměř všechny zakázány, přesto můžeme dodnes detekovat jejich rezidua ve složkách životního prostředí. Právě metabolity pesticidů mohou být často mnohem toxičtější než samotné mateřské látky.

Laboratoř analyzuje rezidua pesticidů a lékových přípravků pro Český hydrometeorologický ústav

Chemické ošetřování rostlin pesticidy se v důsledku zvýšení intenzity zemědělské produkce technických plodin pro energetické použití v posledních letech stává opět citelným problémem z hlediska ohrožování zdrojů povrchových a podzemních vod. Rozsáhlým projektem, na kterém odborníci laboratoře již řadu let participují, je Monitoring podzemních vod pro ČHMÚ. V rámci tohoto projektu je stanovováno téměř 300 ukazatelů, u kterých se kromě základního chemického složení, přítomnosti těžkých kovů nebo těkavých organických látek, specialisté zaměřují na rezidua pesticidů a farmaceutických přípravků. Pomocí moderních instrumentálních analytických technik laboratoře sledují i minimální množství těchto látek. „Kromě základního chemického složení se nejčastěji setkáváme s rezidui pesticidů na bázi glyfosátu, kvarterních amoniových solí, močovinových, karbamátových, fenoxyalkanových či triazinových pesticidů. Bohužel zejména v podzemních vodách znečištění zůstává velmi dlouho, jejich přirozené čištění nebo rozklad pesticidů přírodními procesy trvá někdy až desetiletí,“ říká Soňa Persichová, obchodní zástupkyně laboratoří.

Aktuálně diskutovaný herbicid glyfosát

Herbicidní přípravky, ve kterých je glyfosát obsažen, jsou v 21. století celosvětově nejpoužívanějšími univerzálními herbicidy, a to v zemědělství pro odstranění plevelů z polí před setím, k urychlení zrání a sušení, dále z parků, veřejných prostranství, v okolí silnic, železnic, nebo k odstranění nežádoucích travních porostů. Tyto přípravky jsou zároveň aplikovány i malými zahrádkáři. Četné zdroje varují před riziky rozsáhlého a mnohdy zbytečného nadužívání přípravků na bázi glyfosátu. „V důsledku prakticky neregulovaného používání můžeme glyfosát a jeho degradační produkty, detekovat prakticky v celém spektru potravin, obilovin, ovoci, zelenině, pitné vodě či půdě. Proto standardně provádíme stanovení glyfosátu a jeho metabolitů při testování vod. V minulém roce jsme úspěšně akreditovali metodu stanovení glyfosátu a jeho metabolitů také v zeminách,“ uvádí Soňa Persichová. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila glyfosát mezi pravděpodobné karcinogeny, nicméně rakovinotvorné účinky na člověka stále prokázány nebyly. V Evropské unii zatím použití tohoto pesticidu zakázáno nebylo, a to do roku 2022, kdy bude Evropský parlament projednávat zákaz použití této látky. Přesto od ledna 2019 v Česku platí zákaz používání přípravků s obsahem glyfosátu před sklizní u plodin s potenciálním potravinářským využitím.

Rozsah sledovaných účinných látek pesticidů není přesně vymezen

Důležitým aspektem monitoringu pitné vody je skutečnost, že rozsah sledovaných účinných látek pesticidních přípravků a jejich metabolitů není přesně vymezen. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. stanovuje hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, četnost i rozsah kontroly pitné vody. Ve znění pozdějších předpisů ale upřesňuje, že dodavatel pitné vody má povinnost sledovat přípravky a jejich metabolity s pravděpodobným výskytem v daném zdroji. Pokud některé přípravky nejsou součástí úplného rozboru pitné vody, musí producent zdůvodnit, proč nepředpokládá výskyt reziduí ve zdroji.

Vstup pesticidů do životního prostředí

Vstup pesticidů do životního prostředí probíhá za kontrolovaných podmínek, které by měly být v souladu se zásadami tzv. dobré zemědělské praxe. Podmínky aplikace by měly zaručovat účinnou a spolehlivou likvidaci škodlivého činitele, zároveň by množství a způsob použití mělo být takové, aby byla rezidua minimální. K člověku se rezidua pesticidů mohou dostávat nejen ve vodě, ale také v potravinách. Výskyt a koncentraci účinných látek přípravků a jejich metabolitů v prostředí ovlivňují zejména vlastnosti jednotlivých přípravků, jako jsou rozpustnost ve vodě, mobilita, perzistence ve vodě, v půdním či horninovém prostředí. Pokud jde o stabilitu pesticidů v ekosystému, pesticidy rozpustné ve vodě jsou snáze biodegradovatelné. Pesticidy s dobrou rozpustností ve vodě lze obecně snáze smýt z povrchu rostlin, lipofilní sloučeniny obtížně nebo vůbec.

Opatření týkající se výskytu reziduí pesticidů se vztahují na potraviny, nikoli na podzemní vody

Povolené hladiny pesticidů jsou sjednoceny ve všech členských zemích Evropské unie od konce roku 2008. Evropská legislativa se nyní zabývá limity přítomnosti pesticidů v povrchových a podzemních vodách. Vodu a půdu bychom si měli chránit, proto používejme pesticidní přípravky s mírou a pokorou tak, abychom i za mnoho let mohli pít nezávadnou vodu a konzumovat potraviny bez reziduí těchto látek.

Náročné analýzy reziduí pesticidů provádí Laboratoře společnosti AQUATEST pomocí kapalinové, plynové a iontové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickým detektorem, které umožňují odhalovat i ty nejnižší koncentrace látek