info@purumkraft.cz | Národní 961/25, 110 00 Praha 1 - Staré Město
CZ | EN

ČR zaostává za sousedními zeměmi ve využívání odpadů, bez zvýšení skládkovacího poplatku se nepohneme, varují odborníci

10. 6. 2019

V Česku se nedaří významně snižovat množství ukládaných odpadů na skládky. Skládkuje 45 % odpadů, průměr EU je přitom 26 %. Základním předpokladem pro dosažení většího materiálového a energetického využívání odpadů je zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládku, což se osvědčilo v mnoha zemích, včetně sousedního Polska. Poplatek v České republice se však už 10 let nezvýšil a patří k nejnižším v Evropě. 

Převládající paradigma cirkulární ekonomiky, jehož praktická realizace stále pokulhává

„Usiluje se, aby do roku 2030 nebyl na skládkách přijímán žádný odpad vhodný k recyklaci nebo jinému využití, zejména pak komunální odpad“, říká Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí. Množství skládkovaného odpadu se má snížit na 10 %, což ukládá nutnost navýšit současný objem recyklace o 30 %. „V České republice však chybí dlouhodobá strategie a legislativní jistota v oblasti nakládání s odpady“, uvedl Michal Kříž ze společnosti AQUATEST, která konferenci organizovala. 

Dlouhodobě stagnuje dynamika a v Česku se nedaří významně snižovat množství ukládaných odpadů na skládky 

Odborníci se na konferenci shodli, že dobře nastartovaný systém třídění a recyklace se v Česku prakticky zastavil v roce 2009. Ekonomické nástroje státu namířené ve prospěch životního prostředí a vycházející z principů dobrého hospodáře se zabrzdily. Investice se nevyplácí, odpadové hospodářství proto stagnuje. Pokud se nezmění stávající systém, evropský cíl skládkovat jen 10 % komunálních odpadů Česko nedosáhne.

  „Když je skládkování nejlevnějším způsobem likvidace odpadů, nemotivuje to města, obce a podnikatelské subjekty k jiným směrům a nerozvíjí se moderní technologie a infrastruktura ve využívání odpadů. V Polsku máme také problémy, musíme například dotáhnout energetické využívání odpadů, ale diskusi o zvýšení poplatků máme už několik let za sebou,“

doplnil Andrej Krzyśków z polské firmy ProGeo. 

Poplatek za ukládání odpadů na skládky činí v Česku stále 500 Kč za tunu (přibližně 20 Eur). Podobně nízký je v Rumunsku a Litvě (přibližně 27 Eur), zatímco v Polsku je 64 Eur a sousedním Rakousku 87 Eur. Poplatek ale není jediným nástrojem. Motivující faktory a legislativa se může v jednotlivých zemích lišit. Není pochyb, že vybudování chybějící infrastruktury bude v Česko stát miliardy korun. Jedná se o velké investice s dlouhodobou návratností a rizika jsou zatím příliš veliká, protože nastavení pravidel nakládání s odpady není jasné a chybí nový zákon o odpadech. Jedním ze závěrů konference je tedy nutnost systému a předvídatelné legislativy, která nebude omezovat jednotlivé způsoby a technologie nakládaní s odpady. Nová zařízení musí být ekonomicky smysluplná, aby firmy i obce neměly obavy pouštět se do moderních technologií. 

Chybí koncová zařízení pro efektivní recyklaci a využití odpadů 

V Česku převažují projekty na sběr a třídění odpadů a nedaří se prosadit koncová zařízení pro energetické nebo materiálové využití odpadů. Za posledních deset let bylo vybudováno pouze jedno moderní zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO), a to v Chotíkově u Plzně. Tento fakt je ilustrován 148 aktuálně fungujícími třídícími linkami na druhotné suroviny, zatímco stávající kapacita čtyř ZEVO v České republice představuje jen 13,5 % z celkové produkce komunálních odpadů v Česku. Přičemž cílem je energeticky využívat 25 % odpadů.

Pod průměrem EU je Česko jak v energetickém využívání, tak v recyklaci odpadů. „Do roku 2025 bychom měli zvýšit úroveň recyklace komunálních odpadů ze současných 38 % na nejméně 55 % a v roce 2035 na 65 % celkového objemu komunálních odpadů. Tyto cíle jsou také zařazeny do návrhu nového zákona o odpadech, který se teď projednává,“ připomněl Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí.

Musí se zvýšit poplatek za ukládání odpadů na skládku, vzniknout legislativa bez limitujících podmínek pro všechny technologie zhodnocující odpady a vytvořit zázemí pro odbyt tuzemských druhotných surovin, ať materiálově nebo energeticky, shrnuje ve svých závěrech mezinárodní česko-polská konference na téma využití komunálního odpadu. Naplnění těchto bodů povede ke splnění cílů EU týkajících se recyklace komunálních odpadů a jejich odklonění ze skládek.

Na konferenci také zaznělo, že bychom neměli zklamat všechny obyvatele České republiky, kteří poctivě doma třídí odpady a snaží se chovat zodpovědně. Naší morální povinností je dotáhnout nakládání s odpady do smysluplného, fungujícího a ekonomicky přijatelného systému. Problematiku současných cílů odpadového hospodářství diskutovali přední odborníci a významné subjekty z odpadového hospodářství a energetiky z České republiky, Polska a Slovenska, jako slovenská asociace APOH, společnosti EKO-KOM, OZO Ostrava, SAKO Brno, SGS ČR, Sutco Polska, Fortum, EC Zabrze a další. Nechyběli také zástupci měst a obcí, svůj pohled na odpadovou problematiku představilo například město Olomouc a polská Bialsko-Biala. Cílem konference byla především výměna zkušeností a dobrých praktik při řešení problematiky nakládání s komunálními odpady, a to s ohledem na naplňování cílů EU. Součástí konference byly také exkurze zaměřené na moderní zařízení pro nakládání s komunálními odpady v České republice a Polsku. 


www.aquatest.cz 



 






   
Nejnovější
Budoucí úsek dálnice D3 přináší neočekávané geotechnické úlohy

Společnost SG Geotechnika a.s. vykonává stavební dozor budoucí dálnice D3 a operativně řeší nastalé geotechnické výzvy pro zajištění bezpečnosti a dlouhodobé kvality komunikace, která se stane součástí hlavního mezinárodního tahu vedoucího ze Skandinávie do Řecka. 

Běhám, běháš, běháme již od roku 1967

Přijďte si s námi zaběhat na tradiční, již 49. ročník Běhu Kovohutěmi, a kromě tenisek nezapomeňte také nefunkční baterie či elektroodpad, protože recyklace začíná poctivým tříděním. 


Propojujeme lidi a místa chytřejšími a efektivnějšími způsoby

Společnost SG Geotechnika a.s. připravila projekt zemních prací a zajistila geotechnický dozor stavby nového letiště Istanbul New Airport, které je považované za největší letiště na světě. První část nového letiště byla úspěšně uvedena do provozu.